Mistrovství světa: Když hrají dobří s těmi nejlepšími.
Mistrovství světa je vedle olympijských her jediným turnajem, kde se mohou utkat ti skutečně nejlepší hráči světa s hráči, řekněme, světového průměru. Myšlenka široké účasti je chvályhodná – dokud neuvidíte zápas Rakušana Wrabera s Čínanem Chenem. Jen sledovat takové utkání bolí, fyzicky i psychicky.
Druhý nasazený Chen Long představoval pro 115. hráče světa doslova a do písmene velkou čínskou zeď. V prvním setu ji Wraber prostřelil dvakrát, ve druhém pětkrát. Výsledek 3:21 a 5:21 je zdrcující. Nic, čím byste se snažili sbalit pěknou dívku tak nápadně osaměle sedící u baru. Útok na lidskou integritu, zločin proti lidskosti.
Podobného ataku na psychiku a herní sebevědomí se dopustil i obhájce titulu mistra světa Lin Dan. Hra kočky s myší v badmintonové podobě. Američanovi Pongnairatovi nechal v pohodě hrající Lin ve dvou setech jen 15 bodů. Tchajwanky Chen a Cheng v prvním setu vyhrály ve čtyřhře nad Mexičankami Munoz a Gonzalez 21:3. Když si procházíte výsledky prvního dne, až příliš často vidíte jednociferné zisky na straně poražených.
Ale i to je mistrovství světa, trend dnešní doby dát šanci co možná nejširšímu počtu zemí. V prvních kolech diváky čeká porovnání s těmi nejlepšími, od osmifinálových zápasů boje o medaile, od semifinále se hraje o titul mistra světa.
A koneckonců spokojenost na obou stranách sítě. Pro jedny životní zážitek – a na skóre se za pár let nikdo ptát nebude – pro favority bezproblémový postup.
Související články