logo
Český badmintonový svaz

Toto je starý web.

Rozhovor s Michaelou Myšákovou: Moje cíle jsou takové lidské.

Rozhovor s Michaelou Myšákovou před mistrovstvím Evropy do sedmnácti let.
 

Jak by ses představila čtenářům Czechbadmintonu.cz?
První otázka a už nevím, co odpovědět. (úsměv) Je těžké představit sama sebe, každý, kdo mě zná, si o mě udělá vlastní obrázek. Asi si jen troufnu tvrdit, že patřím spíše k lidem optimistickým než k pesimistům, a že se se mnou člověk jen tak nenudí; myslím v dobrém i v tom horším smyslu. (úsměv)
 
Jak bys představila své reprezentační kolegy, se kterými na mistrovství Evropy pojedeš?
Verča Úblová – Verča je moc fajn parťačka a nikdy se s ní nenudím. (úsměv)
Majda Lajdová – myslím, že jsem Majdu nikdy neviděla v takové náladě, aby se nesmála, znám ji nejvíce ze všech, hrajeme obě za Astru, takže už pár společných zážitků máme.
Denisa Šikalová – Denisu znám z holek asi nejméně, ale co jsem se s ní tak různě bavila, tak je to normální a zábavná holka.
Adam Mendrek – Adam je cílevědomý kluk, který dává badmintonu všechno a myslím si, že na turnaji družstev bude vedoucí osobou našeho týmu.
Míra Janáček – Míra je usměvavý kluk a řekla bych, že na MEJ bude stejně jako Adam jedním z „tahounů“ družstva ČR.
Bedřich Valenta – Béďa je pohodář, který nezkazí žádnou srandu.  
Honza Hubáček – Honza je tišší povahy, ale jinak je s ním sranda a dokáže se všemi bez problému vyjít.
 
Jaká bude tvá pozice v soutěži družstev, jaké disciplíny bys měla hrát?
Nemyslím si, že moje pozice v družstvech je pevně dána, spíše naopak. Nejmožnější zápas bude pro mě asi dvouhra, ale to záleží pouze na rozhodnutí trenéra. Každopádně budu ráda za každý odehraný zápas v turnaji družstev.  
 
Kdy jsi s badminton začala a proč?
Začala jsem hrát v osmi letech, a to díky tomu, že brácha už pár let hrál. Společně jsme trénovali za SK Motorlet Praha, ale časem jsme – vlastně taky kvůli bráchovi – přestoupili na Astru. Takže brácha byl ten, kdo mi „prošlapal“ cestu až k Markétě Osičkové.
 
Kdo tě trénuje a jak často trénuješ?
Za všechny úspěchy vděčím Markétě Osičkové, která je mou hlavní trenérkou od doby, co hraji za Astru. S ní během týdne absolvuji jeden či dva individuální dopolední tréninky a dva tréninky odpolední oddílové. Snažím se také najít si čas na nějakou „aktivní regeneraci“ - běhání nebo plavání.
 
Jaká je tvá tréninková specialita a co naopak moc nemusíš?  
Obecně mám radši tréninky zaměřené na techniku, různé naznačené údery a tak. Co moc nemusím jsou drivová cvičení a také zápasy na půlce hřiště. (úsměv)
 
Co děláš, když právě badminton nehraješ?
Mimo badminton mám letos většinu času „zabitou“ školními povinnostmi, ale jinak si ráda čtu, občas se podívám na nějaký film nebo se jdu s kamarády někam projít. Co mě také baví je fotografování.
 
Trénuj nejen badminton, ale i focení, do redakce by se fotograf hodil. Jaká je tvoje nejoblíbenější disciplína a proč?
Nejoblíbenější je pro mě určitě dvouhra. Jak jsem už odpověděla, mám ráda technickou hru a ta se dá nejlépe využít ve dvouhře. Z každého místa můžu zahrát několik možných úderů a vždycky si můžu vybrat ten, který chci. Je ale také pravda, že na mě Markéta občas křičí ze židle, ať nevymýšlím blbosti, ale ať hraju jednoduše. Bohužel, to mě nebaví. (úsměv)
 
Bojíš se na síti při mixu?
To je zajímavá otázka. (úsměv)
Na mém prvním turnaji GPA U13 mě trefili míčkem do oka, takže jsem týden nehrála a od té doby jsem mix považovala za mojí nejneoblíbenější disciplínu, protože jsem se pak radši vždycky „schovávala“ někam pod síť. Tahle situace trvala až do začátku minulých prázdnin. Teď mě mix začal bavit a na síti už se nebojím a dokonce už vím, že holka na síti může tvořit celou hru a nemusí tam jen tak překážet.
 
Tak to máš pravdu, mixerka by opravdu měla tvořit hru. Co máš na badmintonu ráda?
Líbí se mi, že to není jednostranně zaměřený sport, žádný zápas není stejný a vždycky jsou při hře na výběr nějaké možnosti. Také jsem ráda za partu skvělých lidí, které jsem díky badmintonu potkala.
 
Jaký je tvůj vzor ve světovém badmintonu a proč?
Ve světovém badmintonu nemám žádný vzor. Možná protože mi přijde světový badminton svou úrovní daleko od toho českého.
 
Bohužel ti musím dát za pravdu i teď, badmintonový Mount Everest je daleko od naší Sněžky. Jaké máš před mistrovstvím Evropy juniorů do sedmnácti let cíle?
Řekla bych, že moje cíle jsou takové lidské. (úsměv) Těžko tu budu psát, jak jedu bojovat o medaili, ale vím, že jedu bojovat o každý zápas, každý set a i o každý bod, co budu mít šanci v Portugalsku odehrát. Budu se snažit si MEJ užít jako žádný jiný turnaj předtím.
 
Kam bys to chtěla v badmintonu dotáhnout, jaké máš cíle v juniorské kategorii a potom mezi dospělými?
Juniorský cíl se mi plní právě teď, když máme před odjezdem na MEJ. Dalším je získání zlaté medaile na MČR ve dvouhře. Do dospělých si dávám cíl hrát, jak mi to studium dovolí. (úsměv)
About the author Pepa
 
 
X
Enter your e-mail address.
Enter the password that accompanies your e-mail.
Loading