Odpovídají Jakub Bitman (nejlepší český hráč na světovém žebříčku) a Dr. Pavel Ančák (nejlepší hráč na českém žebříčku). Odpovídají rádi a dlouze, byl to s nimi vůbec nejdelší rozhovor ze všech patnácti.

Nejprve malý návrat k MČR 2008. Na jakém místě jste se umístili a jak na loňský turnaj s téměř ročním odstupem vzpomínáte?

Jakub: Na loňský turnaj mám rozdílné vzpomínky. Mezi ty nepříjemnější patří trochu podivný závěr mixa v prvním kole; ti, co pozorovali, jistě budou vědět.
Potom také nepovedený zápas v deblu, kdy jsme s Pavlem Kubišem prohráli také již v úvodním utkání.

Na druhou stranu mě potěšil postup do čtvrtfinále dvouhry, kde jsem odehrál z mého pohledu celkem pěkný zápas s Honzou Vondrou.
Na co se určitě nedá zapomenout, byl slavností večírek, kde jsem jako bonus obdržel cenu pro nejlepšího juniora roku a mohl prohodit pár slovíček s Antonínem Panenkou.
Veškerá organizace byla podle mého názoru naprosto perfektní a myslím že budoucí pořadatelé budou mít opravdu co dělat, aby se alespoň přiblížili kvalitou a prostředím MČR 2008.

Pavel: Se svým bývalým partnerem Michalem Severou jsme skončili ve čtvrtfinále, kde jsme nestačili na dvojici Kopřiva – Kopřiva. Trochu mě mrzí neproměněný mečbol, ale je to jen sport a chuť do dalšího MČR bude o to větší.

Co se za uplynulý rok změnilo, v čem jste lepší než před rokem?

Jakub: Nejde říct, v čem jsem lepší. To ať posoudí jiní. Jediná výrazná změna, že už nejsem „náctiletý“. (dospělý úsměv).

Určitě mi velmi pomohl měsíční kemp v Číně, kde jsem strávil celý srpen, pak také necelé 2 týdny společného tréninku s bývalou světovou sedmičkou Richardem Vaughanem a nemohu zapomenout na cenné rady čínského trenéra Chorvatů Mao Honga.

A ačkoliv to možná bude znít zvláštně, pomohly mi prohry, které jsem utržil od soupeřů, které jsem předtím vždy porazil.

Pavel: Minulé mistrovství bylo mou premiérou ve čtyřhře, takže by se dalo říct, že už vím, co od toho mohu očekávat.

Jinak jsem asi zlepšil jen to, co minule zaostávalo (výraz Jamese Bonda).
 

Jak byste se divákům představili?

Jakub: Myslím, že spousta lidí už jistě spojení Bitman-Drančák zná, ať už z juniorských let, nebo i nyní z dospělých.

Co se určitě malinko změnilo od juniorských let, že Pavlova kvalita v deblu je výrazně výš, než tomu bylo třeba v U17 nebo v U19.

Já osobně jsem začal mít čtyřhru velice rád a momentálně je na druhém místě za singlem.
Naopak už vypouštím mix, který jsem hrál za poslední rok v soutěžním zápase jen jednou a to v lize na Slovensku.

Pavel: S Kubou už jsme odehráli spousty turnajů a zápasů. V podstatě jsme spolu odehráli celé juniory až do doby, kdy Kuba začal hrát jen mix a dvouhru; poslední rok v juniorech.
Od minulého roku začal hrát zase čtyřhru a dokonce i s úspěchy na mezinárodní scéně, což mu dodalo spoustu zkušeností.

A co se týče sehranosti, máme toho spolu spoustu odehraného, takže si myslím, že to veliký problém nebude.

Jak byste charakterizovali svou hru?

Jakub: Snažíme se spíše o útok, ale nemohu zde prozradit soupeřům náš styl hry. (úsměv)
Pavel: Tvrdá, razantní a hlasitá.

Jak bude vypadat vaše příprava před mistrovstvím?

Jakub: Po 14 denní pauze, kterou jsem měl hlavně z psychického hlediska, se od 26.12. velmi intenzivně připravuji pravidelně 2x denně. Výjimkou byl Nový rok, kdy jsem dostal volno.

Začal jsem úzkou spolupráci s člověkem, kterému věřím, co dělá. Tak snad to přinese i své ovoce. Ti, kdo neví, si myslím brzy všimnou o koho jde.

Vzhledem k tomu, že jsme už spolu s Pájou odehráli spoustu turnajů, není třeba až tak velké sehrávání, spíše je to o tom, dohodnout se na taktických věcech. Těžko se změní nějaké zaběhnuté „pravidlo“, které mám ať už já, nebo Pája, během 14 dnů.

Pavel: Během vánočních svátků jsem se připravoval se skupinkou hráčů (Honza Fröhlich, Jirka Provazník a Péťa Jelínek), po Novém roce klasicky ve svém „rodném“ teamu Meteor Praha.

Jak by mělo vypadat mistrovství, aby se na něj v budoucnu vzpomínalo? Máte nějaký tip pro pořadatele?

Jakub: Každé mistrovství je svým způsobem jedinečné a každý pořadatel má své představy o organizaci jiné. Jak jsem již řekl, podle mého názoru se jen těžko někomu bude dařit dohnat MČR 2008 v pražském hotelu Step po organizační stránce, ale o to je to větší výzva.
Každopádně přeji pořadatelům úspěšně zvládnutý turnaj se spoustou pozitivních hodnocení.
Pavel: Určitě každé MČR má své kouzlo. Už jen tím, že se dostaví hráči, kteří na GPA nejezdí.

S jakými cíli pojedete na mistrovství republiky?

Jakub: Asi by bylo hloupé říct, že tam jedeme si zahrát. Samozřejmě se budeme snažit o zlato, ale 100% to nebude lehké.

Ať už budou našimi soupeři Tomáš s Ondrou nebo jiní hráči, třeba i ti, co se kvalifikovali z krajského přeboru. Je to český vrchol, takže psychika bude hrát svou roli. Nerad mluvím o cílech veřejně, radši si je schovávám pro sebe.

Pavel: Tak určitě hlavní cíl bude nějaké vnitřní sebeuspokojení ze hry. Něco jako badmintonová mókša… Nebo nirvána. (úsměv) (pro ty z vás, kteří se stejnou intenzitou jako Pavel neholdují východním náboženstvím: mókša je pro hinduismu přibližně totéž, co nirvána v buddhismu, pozn. aut.).

Výsledek bude pouze příjemnou satisfakcí..

Koho favorizujete v jednotlivých disciplínách?

Jakub: Singly bych viděl jako souboj Petra a Kiky se zbytkem startovního pole.
U chlapů jsem zvědavý na výkon Honzy Fröhlicha, který po zranění bude hrát snad svůj první turnaj. A také na Pavla Floriána, a využití jeho „indické mise“.
Kiku by asi mohla nejvíce potrápit Martina Benešová, která trénuje ve Francii a Domča Koukalová, která se jistě kvalitně připraví s bráchou.

Ženský debl se asi stane, pokud nastoupí, kořistí Hanky Prochajdy a Kiky, ale Beneška s Haničkou Kollarovou už loni ukázaly, že jsou soupeřkami více než obstojnými.
A v mixu to vidím na trojici Florián-Benešová, Skočdopole-Procházková a Drančák-Kollarová.

Bude záležet na tom, v jaké fázi soutěže se jednotlivé páry potkají.
A debla chlapů netipuji, vzhledem k tomu, že je na nás přihlíženo jako na jedny z adeptů na vítězství.

Samozřejmě mám i hráče, kterým bych to vítězství přál, ale to si nechám pro sebe.
Pavel: Mám své typy, ale bojím se, že kdybych je zveřejnil, tak ovlivní výsledky. (úsměv)

Kolik vyzyvatelů uspěje nad obhájci a jaký je váš tip na možné překvapení?

Jakub: Těžko říct. Vyhrát je těžké, obhájit je ještě těžší. Sám jsem to na vlastní kůži několikrát pocítil. Myslím, že aspoň 2 nebo 3 tituly zůstanou tam, kde mají svůj „domov“ nyní. Jaké, to neprozradím.

A co se týče překvapení, tak myslím že deblistky by měly počítat s párem Křížková-Hofmanová. Z juniorů by se mohli prosadit Petr Jelínek, Lucka Havlová, Marek Teller nebo Adéla Molnáriová. Kam až dojdou záleží na nich a také na tom, koho jim los přidělí.
Pavel: O kom vím, že se nachází momentálně v dobré formě, je Petr Jelínek. Tak doufám, že o sobě dá vědět. Poté se mi líbí pár Lukáš Zevl – Lucka Havlová, který by už letos mohl také překvapit.

Co byste chtěli vzkázat svým fanouškům, všem divákům a v neposlední řadě i soupeřům?

Jakub: Fanouškům ať drží palce, nebo nás podpoří přímo v hale svými hlasivkami, divákům, ať se přijdou podívat na zcela jistě kvalitní badminton v podání všech hráčů, a soupeřům ať hrají fair-play.

A organizátorům pevné nervy, úspěšně zvládnutý turnaj a mnoho pochval po jeho skončení.
Pavel: Ať určitě dorazí (všechny 3 skupiny) a soupeřům hru v duchu fair play. (úsměv)


Pepa